30.listopadu:

v tak krásném slunečném dni by byl hřích nejít na procházku. Vydaly jsme se s Laurenkou na sousední louku a tento nápad se zdál být dobrým. Laurena vzala za vděk ani ne tak pohybem, nýbrž docela zachovalou travičkou, která se neschovala ani pod sněhovou pokrývkou.

2.prosince:

Když jsem tak Lauru pozorovala, jak přechází podél výběhu k místu, kde jsme zabočily na zmiňovanou louku, předvádí svůj zasněný pohled do dáli a opatrně vyměřuje vzdálenost, při které by mohla překročit nebo probourat ohradník, bylo mi jasné, že se schyluje k nějakému maléru. Ten přišel hned v úterý a Laura si vybrala chvilku, kdy ji nikdo nepozoroval a vydala se vstříc dobrodružství. Hanka ji našla uprostřed louky, jak si spokojeně plnila bříško. Jenže se jí tam tak líbilo, že se nenechala chytit ani na kyblík se žrádlem a najednou jí byli ukradení všichni ostatní koně. Teprve když sama usoudila, že už má té příjemné změny dost, milostivě se rozvážným krokem odebrala k výběhu a nechala zavřít...

6.prosincekonečně roztál sníh, přestaly se dělat nášlapky a zmizely i námrazky, takže se mohla Laurena pustit mezi všechny koně. Použila svoji silnou zbraň - začala říjit a roztoužila Gordona, který se před ní začal naparovat jako páv. Takže z případné bitky a kvikotu nebylo pro tentokrát naštěstí nic a všichni si pospolu mohli užívat docela pěkného nicnedělání ve výběhu.

9.prosince:  konečně jsem měla trochu čas pozorovat Laurenu, jak se začlenila do kompletního stáda. Podle předpokladů převzala nevděčné poslední místo v pořadí a od sena (které mají neomezeně k dispozici) ji odhánějí střídavě všichni ti v žebříčku na vyšším místě. Dokonce i shetlandi. Jediný, kdo ji vedle sebe nechává, je rozumný Beník. Holt dostiháci drží spolu... Nejvíc si papáníčko hlídá Gordon a při sebemenším náznaku, že by se Laurena k balíku sena přiblížila v jeho přítomnosti, ji žene. Ovšem ta se taky nedá úplně a vzdálenost, kterou potřebuje k přiblížení se senu, si drží kopáním zadníma a kvičením. Je to ženská mazaná a když vidí, že je zle a Gordon tohle bere jako provokaci, nechá zadní zadníma, rozněžní se a vábí ho k milostným hrátkám tak přesvědčivě, že Gordon zapomene na výhrůžky a nechá ji být. Chytrá holka...

10.prosince:  tak jsem dostala žhavou zprávu, že se Laurena opět vydala na pochůzku. Pravděpodobně jí nestačí několikahektarový výběh a opět se rozhodla pro tu šťavnatou louku. Podle očitých svědků (kteří do poslední chvíle nevěřili, že to udělá) se rozešla a s rozhodnutím sobě vlastním protrhla ohradník. Aby v tom průšvihu nebyla sama, vzala si s sebou jako rukojmí Magnuma. Tentokrát asi měla větší hlad, než při posledním útěku, takže se oba nechali chytnout na kyblík se žrádlem.

13.prosince:  víkend jako stvořený k lenošení. Sněhu sice plno, ale všechno zkazila inverze, celý den to vypadalo, že se vůbec nerozední. Takže koníci i ostatní zvířátka jen tak lenošili a my s nimi. Laurena měla mazlivou náladu, asi si potřebovala postěžovat, že ji všichni odhánějí od sena. Položila si hlavu pod ruku, nechala drbat na hlavě, vyprávět pohádky a slastně zavírala oči. Tu a tam vyprovokovala Lukáše (který ji nemá rád) a Gordona, kvíkla si a vyhodila zadníma a nechala se honit malým strakatým Neonem. Trochu pohybu nikdy neuškodí a ve sněhu (když se netvoří nášlapky v kopytech) ji běhání očividně baví.

18.prosince:  dohodly jsme se s Hankou a Pavlínkou, že si provětráme ztuhlé kosti a půjdeme se projít. Bylo nám líto koní, že se díky teplému počasí brodí v bahně. Laurena s díky odmítla můj úmysl absolvovat procházku na ruce a zalezla si do suchého boxu a věnovala se senu. Tak na mě zbyl těžkotonážník Lukáš. Nějak ale neměli drobečkové moc náladu chodit po okolí a pěkně si vymýšleli - na provazce a navíc bez sedla byla jejich silová převaha jasná.

Tak si to pěkně zavařili a šlo se pracovat. Snad si příště trucování rozmyslí a my se budeme moci kochat přírodou (i když teď zrovna není čím se kochat - bláto, voda, sychravo, bez sluníčka - už aby bylo jaro).

20.prosince:  těšili jsme se na vánoční posezení, ale atmosféru pěkně zhatilo počasí. Od rána lilo, foukal vítr a všude, kde se šláplo, to pěkně čvachtalo. Přijížděli jsme k areálu a já ostatním v autě vyprávěla, jak se Laurena naučila prorážet ohradník a odvádět ostatní koně pryč ... a ona nám to v reálu předváděla i tohle ráno ... spokojeně se pásla na louce a Neon s ní, ohradník zničený v délce několika metrů. Jakmile mě viděla s vodítkem, tušila podraz a vzala nohy na ramena. Vesele si pořehtávala a pobíhala kolem a docela nevkusně se vysmívala Beníkovi, který ve výběhu zůstal. Svoboda a kamarádi se jí zalíbili natolik, že nechce přes noc zůstávat v boxe. Vyfasovala tedy dvojitou deku a zůstává ve výběhu s ostatními. Chvíle si krátí spásáním sena, když ji k němu šéfové pustí, rychle se cpe, aby ukořistila co nejvíc a vypadá jako křeček s naducanými tvářičkami. Posezení s přáteli Hipocentra se i přes nepřízeň počasí vydařilo, nechyběly pamlsky - cukroví, bublanina, ale také grilované párečky a groček (no jo, ale co řidiči, když nesměli pít? Alespoň inhalovali tu vůni). A nadělovaly se dárečky. Laurenka dostala krásnou červenou ohlávku s vodítkem, takže může z fleku na výstavy. Záběry z uplakané vánoční soboty najdete v galerii.

26.prosince:  tak dlouho jsme nadávali na bláto, až pořádně přituhlo. Teploty jsou kolem - 5 °C a Laureně se po těch nerovnostech špatně chodí a tak dobrovolně zase odpočívá přes noc v boxe s rovnou podlahou, suchým senem a absencí Lukáška a Gordona, kteří ji odhánějí od mňamky.

27.prosince:  Mnohem lepší je to (s ochotou Laureny hýbat se) při procházce na louce. Už tolik neheká, když má našlápnout na ostrou hranu zmrzlé půdy a zdánlivé napadání na levou zadní není tak výrazné. S nožkama bude muset pomoci pedikér, takže hurá a vytáčím jeho telefonní číslo.... Jinak denní program rošťáků je stejný - občas prácička na ruce nebo pod jezdcem, vyjížďka po okolí a spoustu času tráví společnou likvidací balíků sena. Jenom strakatý Neonek to vymyslel nejlépe - z výběhu pravidelně utíká, takže se potuluje po areálu (když stihneme zavřít vrata) nebo po loukách a všechny dobrůtky (trávu i když trochu přemrzlou i vlastní balíky sena dle osobního uvážení) má pro jenom sebe.

28.prosince: první problémy se zmrzlou půdou jsou tady. Laurena má levou přední samou ranku, takže čistím, mažu Betadinkou a stříkám dezinfekcí a pořád dokola. Z plánované procházky nebylo nic, pohybem spěnky krev odtékala, takže dál pokračovala siesta v příjemných slunečních paprscích u balíku sena. Laura pospávala a zbytek stáda s ní. Zase jedno odpočinkové a díky sluníčku usměvavé odpoledne.

06.01.2009 12:19:43
laurena
Stránky zdarma
Stránky systému Webgarden
Editace stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one